TT- Přirozená komunikace - nesmysl nebo nutnost?

23. února 2014 v 18:48 | Lenka :) |  Téma týdne
Co (ne)dává smysl

.....U názvu článku si možná někteří položí otázku, jak přirozenou komunikaci s koněm může někdo pokládat za nesmysl, ale znám spoustu zarytých "angličáků", kteří na tuto cestu nevěří, a při zmínce o ní začínají obracet oči vsloup a kroutit hlavou. Co si o přirozené komunikaci s koněm myslím já a má význam se jí věnovat? Přečtěte si můj ryze subjektivní názor Usmívající se

.....S přirozenou komunikací jsem se poprvé setkala už někdy na základce a to přes mého tátu, který se o ni začal zajímat nějaký čas po tom, co si koupil svého prvního koně. Četl knížky, hltal videa a zkoušel. Asi to nebylo úplně marné, ale myslím, že doopravdový smysl to začalo mít až tehdy, když začal spolupracovat s westernovou trenérkou a ženou, která o přirozené komunikaci (dál už jen PK, je to děsně dlouhé slovní spojení Smějící se) ví opravdu hodně - Jitkou Mlčochovou. A tak se tátovy sympatie k této cestě víc a víc prohlubovaly, když viděl, že to má někaký smysl a že to takhle krásně jde. Později navštívil mnohokrát kurzy Toma Zajace - westernového jezdce a hlavně trenéra, který s tímto směrem hodně sympatizuje a každé ježdění zahajuje nejprv prací ze země.

.....Když jsem začala jezdit na kobylce Saly, občas jsme si spolu takhle ze země "pohrály". Je to hodně dominantní klisna a tímto jsme předešli tomu, že by na někoho něco zkoušela, dovolovala si a byla drzá. Když jsme měli větší pauzu s PK, dala nám o tom kobylka hned vědět Smějící se Po práci ze země se vždy hned zase srovnala a byl klídek. Nedělali jsme PK nijak pravidelně, ale čas od času, a myslím, že to bylo pro kobylu i náš vztah výborné.


.....Teď ale přichází velká otázka, na kterou určitě hodně z Vás myslí už od začátku čtení. Co když kůň není můj? Problém s tím, co se dá a nedá, může a nemůže s koňmi ve stájích, kam si chodí zajezdit spousta lidí je tu od té doby, co tyhle stáje vznikly. Tohle by bylo téma na celý článek - výhody a nevýhody, navštěvování stáje vs. vlastní kůň.
.....Hlavní ale vždycky je, zeptat se majitele koně, jestli s ním můžu to a to dělat. Přirozená komunikace ale podle mě není jen o tom, že se koni budu chvíli věnovat v kruhovce, na louce, nebo kdekoli. Je to styl zacházení s koněm, který se využívá i při ježdění, ošetřování, práce v boxe u koně, nakládání koně, atd. atd.
.....U koní, kterým se věnuje více lidí, zvláště pak ve veřejných jízdárnách, to asi takto komplexně fungovat nebude, ale to neznamená, že si s koněm nemůžete najít chvilku a zacvičit si s ním. Funguje to na všechny koně - výsledky jsou někdy zřetelnější a rychlejší, jindy vyžadují více času. Pokud "veřejného" koně navštěvujeme jednou, dvakrát do týdne a mezi tím se na něm vystřídá 8 dalších lidí, myslím, že věnovat se mu touto cestou nená až tak velký smysl.
.....Určitě to ale člověk může dělat, jen to nikdy asi nebude takové, jako když je to jeho vlastní kůň, kterému se věnuje pouze on a při všech situacích tak, jak on sám chce.

.....Dalším "levelem" jsou koně sportovní, kteří jsou trénováni v tréninkových střediscích trenéry, a často na nich jezdí pouze profesionální jezdci. Tady, podle mě, nemá PK skoro žádný smysl. Koně mají tréninkový plán a zařadit do něj ještě PK nepřipadá moc v úvahu.
.....Systém je tu nastavený zcela jinak a představíme-li si stáj, kde je 30 koní, 4 nebo 5 zaměstnanců (jezdců) a to, že by se kromě pilování disciplíny, pro kterou tam ti koně jsou, měla ještě dělat PK, tak to asi neklapne... Z vlastní zkušenosti vím, že když je odježděno, tak padla a jde se domů, čím rychleji se vše stihne, tím lépe. Na představu, že by se lidé věnovali nějakým takovýmhle věcem, které by zabraly další čas, nebo snad kdyby to lidé měli dělat (třeba z vlastního přesvědčení) po pracovní době, nepřichází v úvahu Smějící se Sporťáci jsou tu od sportování a jejich chování se, na rozdíl od rekreačních koní, nebo koní do nižšího sportu, připravovaných u svých majitelů, tak neřeší. Už jen to, že má jeden člověk na starosti třeba 7 koní vypovídá o svém. Tady prostě pro PK není místo.

.....Na závěr - myslím si, že pokud má člověk svého koně, je PK vítaným pomocníkem při jeho výchově, soužití s ním a práci. Ulehčí spoustu věcí a je prostě přirozená. Při větším střídání se lidí u jednoho koně není podle mě tak efektivní, ale kůň je prostě kůň - ať už vozí děti, skáče parkury, nebo má běžet derby - chápou to všichni a pokud je možnost, proč ne Usmívající se
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Severka Severka | E-mail | Web | 3. března 2014 v 22:47 | Reagovat

Teda, pár měsíců sem nechodím a je tu hromada nových článků. Ani nevím, kde začít!
Nejvíc se ale stejně kochám těmi ilustracemi - ty jsou prostě parádní! :)

2 Kačka Kačka | Web | 7. března 2014 v 16:11 | Reagovat

Krásný článek :) Jezdím k soukromníkům a mají 10 koní. Co vím, tak na Míšovi (hřebec na kterém jezdím) jezdím jenom já 3x týdně a občas si na něj sedne majitelka. Myslíš že by mělo smysl se s ním PK věnovat?

3 Lenka :) Lenka :) | 14. března 2014 v 20:26 | Reagovat

[1]: Děkuju :))

[2]: Určitě. Ale jak jsem psala, chce to někoho, kdo tomu rozumí a poradí. Stejně, jako při ježdění je dobré mít trenéra...

4 ctene-psane ctene-psane | E-mail | Web | 18. března 2014 v 11:55 | Reagovat

Bezva článek ;D
Nemůžu říct, jestli to, co děláme ve výběhu je, nebo není PK, ale každopádně mě začala práce ze země, kdy si spolu jen hrajeme a neděláme nic extra, bavit. Začala jsem koně vnímat úplně jinak...;)

5 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 28. března 2014 v 19:20 | Reagovat

Skvělý článek! :) Já jsem něco málo už zkoušela, protože klisnu jezdím jednou nebo dvakrát týdně já už dva roky + majitelka (plus moje trenérka), občas i někdo další. Protože je ta kobylka hrozně lekavá, snažím se jí nějak dát najevo, že se se mnou bát nemusí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama