Příběhy koní - Ulima

16. září 2013 v 20:29 | Lenka :) |  Příběhy koní
Ulima je kříženkou trakenského koně a maďarského polokrevníka. Narodila se v Německu létě roku 2005 na pastvinách německého chovatele Becksteina.

Začátek jejího života na pastvinách nebyl zrovna růžový. Nebylo to moc silné hříbě a stádo ji podle všeho utlačovalo. A tak taky přišla ke svému největšímu poznávacímu znamení - vypíchlému pravému oku. Stádo ji pravděpodobně zahnalo někam do roští a keřů, kde si ho v panice vypíchla. S okem ji zkrátka nikdy nikdo neviděl. Ale okohybné svaly v důlku zůstaly, takže chybějící oko není hned na první pohled patrné.

Ulima byla zkrátka podražený otloukánek, a tak jí chtěl majitel ušetřit trápení a dát jí na jatka. V tu chvíli se ale Ulmy ujmula Češka žijící v Německu, která se tehdy roční kobylku rozhodla přepravit do Čech a najít nového majitele.

A tak se Ulma dostala k mému příteli Vojtovi. Byla ale zcela neovladatelná, vyšinutá, poblázněná a ustrašená - podotýkám, že k tomu všemu je to kříženec trakena.

Ulma první den v Čechách

Ale Vojta s ní měl trpělivost a vše ji postupně učil - vodění na vodítku, zvedání kopyt,... V tu dobu se Vojta doslechl o "sedmi hrách Pata Parelliho" a touto cestou se společně na několik let vydali. Hráli si spolu, učili se cirkusové kousky a společně s jeho kamarádkou, která měla stejně starého koně chodili na několikahodinové procházky do přírody, skákali s nimi na ruce ve výběhu a hráli si s nimi - budovali si vztah a důvěru.

Ulma si kleká

Při obsedání ve třech letech se ale opět projevila její poblázněná povaha a Vojtova absence zkušeností. Zkoušeli spoustu věcí - udidlo, bez udidla, hackamore, ale vše selhávalo. Ulmina citlivost, nevypočitatelnost a rychlost nebyla moc dobře zvládnutelná. To mělo za důsledek (samozřejmě že nejen pod sedlem) že se dál zraňovala. Nepřemýšlela, byla schopná jít do čehokoli. Chvíle pohody často vystřídaly neodhadnutelné chvíle chaosu. Proto nebyla Ulma dobře přiježděná, i když spoustu věcí se už postupně naučila. Zkoušeli také parkury, ale ty jí ještě víc "lezly na mozek", takže se od nich celkem rychle upustilo.

Aby se spustil reprodukční systém, šlachy si zvykly na váhu a Ulma se zklidnila, připustila se a v roce 2009 porodila hřebečka Ultíka - jeho tatínkem byl shagya arab.

Ultík v první den svého života

Na závodech Malá cena Pomezí v roce 2010 se Vojta seznámil s trenérkou Jitkou Mlčochovou a tím odstartoval Ulmin nový začátek. Ukázala jim možnosti propojení práce ze země a ze sedla a vrátili se zpět na cestu, kterou se ubírali v jejím mládí. Tímto postupným tréninkem se Ulma stala ovladatelnou a jezditelnou.
Ulma na sportovním dni v Kozojedech 2011

Ulma se dál přiježďovala a Vojta se vrátil k vytrvalosti, kterou jezdil před Ulmou - tentokráte ale s ní. Tenhle sport jí velmi vyhovoval. A tak se zúčastnila postupně několika distančních dostihů. Pořídila se jí kamarádka Saly, na které jsem po dvou měsících začala jezdit. Několikrát jsme taky vyrazlili na čundr, což byla naprosto úžasné. Vše bylo skvělé do té doby, než začala mít problém s bolavými zády.
Vytrvalostní závody v Svojetice 2012


Vytrvalostní závody Těšánky u Zdounek 2011

Tyto problémy však až zázřačně vyřešila rakouská fyzioterapeutka Angelika Tambosi, jejíhož kurzu se Vojta s Ulmou zúčastnili. Odblokovala Ulmě záda a dalším cvičením jsme tento napravený stav udržovali, až se záda zpevnila natolik, že s nimi žádný problém nebyl.

A tak se dala Ulma znova dokupy, ale jelikož jsme se stěhovali a na závodění nebyl čas ani prostředky, stal se z Ulmy rekreační koník. Ale pak jednou s koňmi utekla z výběhu a ošklivě si poranila nohu. Tím se z ní stal koník společník, nebo na lehkou rekreaci.
Vojta měl a má velké jezdecké ambice a protože ho vlastní kůň jednak brzdil a druhak byl už téměř nepojízdný, rozhodl se Ulmu prodat. A tak se Ulma přestěhovala 250 kilometrů od nás. Hodně jsme za ní ale i přes tu dálku jezdili a pomáhali slečně s ježděním.
Tohle je tedy Ulmin příběh. Jestli se Vám chtěl celý číst a líbil se, napíšu brzy příběhy dalších koní, které jsem poznala a jejichž osud byl neméně zajímavý :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sarushef sarushef | Web | 16. září 2013 v 20:41 | Reagovat

Ta je nadherna.

2 Bewlyer Bewlyer | Web | 16. září 2013 v 23:35 | Reagovat

Život sa veru zo začiatku s kobylkou nemaznal... Je krásna! :)

3 Guizmo Guizmo | Web | 17. září 2013 v 9:14 | Reagovat

Koně mě neberou, ale tvůj design jo ^^

4 Lenka Lenka | 17. září 2013 v 9:36 | Reagovat

Děkuju :)

5 Kača Kača | Web | 17. září 2013 v 11:29 | Reagovat

Krásný článek, přeju Ulmě hodně štěstí :)

6 Irodrigo Irodrigo | E-mail | 2. prosince 2013 v 22:11 | Reagovat

Mému koníkovi paní Angelika pomohla před týdnem, teď nás čeká pár měsíců tréninku ze země a změna stylu ježdění, ale jsem ráda, že jsme si ji do maštale pozvali. Je to machr

7 Lenka Lenka | Web | 2. prosince 2013 v 22:27 | Reagovat

Jojo, je skvělá, hodně nám pomoha a poradila, po chvilce její práce hned zázračné uzdravení :)

8 milcek milcek | E-mail | 29. ledna 2015 v 20:48 | Reagovat

můžeš mi napsat co vše ulča umí ze země?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama